🌞 Slunovrat aneb Via Lucis 2020 🌞

Víte, že nemám ráda novoroční předsevzetí.

Však taky není Nový rok… 😎

Ale za necelé dvě hodiny nastává zimní slunovrat a já jsem ve svých článcích již nějakou dobu nenahlížela nikomu do karet.

Tak jsem nahlédla do karet roku, který dnes přináší nejdelší tmu.

A mám pocit, že na tu nejdelší tmu nás systematicky a dlouhodobě připravoval. Zhasínal, zavíral, omezoval, izoloval, vedl nás k sobě, protože nikam jinam než dovnitř to prostě nešlo.

Ano, možná jsme byli nuceni ODLOŽIT řadu věcí. Dostali jsme se do pomyslné šedé zóny, ze které vyhlížíme skrz zavřené okno na všechny ty krásy duhy, které jsou aktuálně pro nás nedostupné.

Víte, je to sice situace na prd, ale i k ní můžeme přistupovat různě – buď budeme s nosem nalepeným na skle vzdychat a smutnit nad tím vším, co teď není tady, ale tam, nebo přestaneme s touhle neproduktivní zábavou a věnujeme pozornost té šedi.

Je totiž nesmírně jednoduché najít krásu ve dnech zalitých sluncem.

Stojíte-li po kolena v břečce, na hlavu vám leje a potulný pes vám sežral svačinu, už to s tou krásou tak jednoznačné není 🤢🤢🤢

Položím vám otázku – dali byste roku 2020 přívlastek jednoduchý??

Já ne.

Jako protiváha té břečce, slejváku a sežrané svačině přichází SDÍLENÍ, čili bezpodmínečná láska (jasně, vám všem, kteří máte Příručku kartářky full version, nemusím už ani psát 🤩)

Jasně, že teď můžete mít chuť na mě z plna hrdla zařvat „jaká bezpodmínečná láska, když on (nebo ona) stojí za tím pitomým oknem v té duze a já jsem v té zas**né břečce a nemůžu se z ní dostat!!“.

Tu bezpodmínečnou lásku totiž musíme najít navzdory svým břečkám a právě v nich, a to K SOBĚ 😘

A pokud jste právě v tomto okamžiku zaťali čelisti a na krku vám vystoupila žíla, jsme u jádra pudla 🐩🐩🐩😎

Ale nemějte strach – i když si třeba právě rvete vlasy, páč nevíte, jak to s tou bezpodmínečnou sebeláskou udělat, jak ji získat, jak ji mít, ona vám neuteče. Nemá datum expirace, je tu pro nás všechny stále, nikoho neprotěžuje a je jí hojnost.

Jen se možná na cestě k ní budeme muset od něčeho ODPOUTAT. Možná od zaryté představy, že nám má tu bezpodmínečnou lásku přinést někdo zvenčí, nějaký princ na bílém koni, například.. 🐎🐎

Nebo obecněji – že mají naši blízcí či nadřízení uznat (konečně už, krucinálfagot), že jsme zkrátka jedničky a chovat se k nám podle toho, žejo…

No…

Všude možně píšu o těch zrcadlech. Takže krátké opáčko – pokud před zrcadlo přistupujeme v tričku s nápisem „Já jsem No. 1“, tak nám to vrátí. Pokud máme na tričku napsáno „uznejte konečně, že jsem nejlepší“, vrátí nám to taky… 😎😎🤡😎

Takže, jak tak na to koukám, možná byla Via Lucis aneb Cesta světla roku 2020 právě o tomhle – naučit se zcela samostatně oblékat ta trička, ve kterých se sami na sebe chceme dívat.

A ta břečka pod našima nohama (a všude kolem nás taky) byla vlastně pro naše dobro, páč nás donutila se na chvíli zastavit a ujasnit si, co vlastně chceme.

Takže – za mě dobrý 😆😆😆

A domácí úkol pro všechny, kdo se chtějí v hledání svojí esence zase kousek posunout – JAKÉ TRIČKO HÁŽETE DNES DO KOŠE A JAKÉ JINÉ SI OBLÉKÁTE??

Písněte do komentů a inspirujte se each other 😘😘😘

Carpe diem 💙 Václava 💙

P. S. Nejste si tím „svým tričkem“ ještě úplně jistí??

Pomůžu vám ho najít – face to face nebo po skypu.

Přeji vám krásné Vánoce 😘

Václava Chrástková
Matka tří úžasných dětí - kartářka par excellence - Bachově květová terapeutka z přesvědčení - prsenková královna v. z. - žena, která říká, co cítí, lidem, kterých se to týká :) - autorka eBooku Jak ho nezabít, když pánev je tak blizoučko >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.