Blecha na mozku 🦗🦗🦗

Máte rádi vedené meditace??
 
Já jo.
 
A teď poslouchám zrovna jednu pěknou. Vede mě na trůn, ze kterého prý zvládnu úplně všechno, co si jenom usmyslím.
 
Perfektní! To chci!!
 
Takže… teď procházím vodopádem… teď zdravím hada… a teď konečně už usedám na zlatý trůn a všechno kolem se rázem zdá barevnější, když v tom – „TO SE TI STEJNĚ NEPODAŘÍ!“
 
Jako ostré štípnutí mi projel tenhle výrok od temene hlavy až do malíčku na noze.
 
„No co to, sakra,… !!!“ říkám si vztekle a stále ponořená v meditaci zaměřuju svůj ostříží zrak (to mi vyšlo v nějakém kvízu, že vidím až za roh, tak teď se to konečně hodí 😎) na původce toho štípance.
 
A ona to blecha. 🦗🦗🦗
 
A už už se chystala zmizet, aby mohla v klidu strávit ten čerstvý žejdlík krve, co mi právě uzmula, a vesele škodit dál.
 
„Tak to teda ne, miláčku!“ vyskočila jsem rychlostí myšlenky z toho svého trůnu a milou blechu pevně chytla za její zploštělé tělo. (V reálu bych tohle nikdy nedokázala, ale v meditaci člověk dokáže ledacos, žejo… 🤩)
 
A zrovna, když jsem se chystala zamáčknout ji jako ten nejotravnější
ze všech hmyzů, koukla na mě a řekla:
Já jsem jenom blecha.
Štípu tě, abys byla přítomná.
Dělám ti službu.
To mě zarazilo. Mluvící blecha, to byla pro mě novinka.
 
Tak jsem si ji místo toho okamžitého zamáčknutí začala pořádně prohlížet. Je fakt, že nápis TO SE TI STEJNĚ NEPODAŘÍ měla přes celé krovky, ale jinak vypadala, kromě toho mluvení, jako úplně obyčejná.
 
„Správně, jsem úplně obyčejná,“ potvrdila blecha moje myšlenkové pochody.
 
„Tak proč se tě teda furt nemůžu zbavit?“ zeptala jsem se ji s pohledem upřeným na ten její slogan. „Proč mi stále piješ krev? Proč mi stále melduješ, že TO SE STEJNĚ NEPODAŘÍ? 😭😭😭“
 
„Víš,“ zatvářila se blecha tak filozoficky, jak jen jí to šlo, „to máš tak: Vy lidi chytíte nás blechy, když přijdete do míst, kde my žijeme, kde je, řečeno vaší mluvou, špinavo. Tam my na vás skočíme, začneme se živit vaší krví a vy se musíte kompletně celí očistit, abyste se nás zbavili.
 
A já jsem blecha mentální, takže se neživím tvou krví, ale beru ti tvou energii.
Skočila jsem na tvůj rod v okamžiku, kdy procházel údolím beznaděje a nic se mu nedařilo. A od té doby nesu tuhle emoci.
 
A „TO SE TI STEJNĚ NEPODAŘÍ“ je hodně silná emoce.
 
Je tak silná, že pokaždé, když tě kousnu, tak tě úplně paralyzuje, ty na ni soustředíš veškerou pozornost a na likvidaci mojí maličkosti už ti žádná energie nezbyde. Takže jsem vlastně NESMRTELNÁÁÁÁÁ….
 
Dokud na to ovšem nepřijdeš.
 
Dokud nepřijdeš na to, že nic není dáno navěky, že žádný status quo neexistuje.
 
Že stejně tak, jako jste mě přijali, jako jste mi nalepili na záda ten nápis, mi ho můžete zase sundat 😉.
 
Protože ty se nemáš zbavovat mě – řekla jsem ti už, že ti dělám službu, že tě držím v přítomnosti.
 
Sundej mi ze zadku ten nápis. Přestanu požírat tvou energii, tvoje nadšení. Budeš moci v klidu sedět na všech trůnech světa.
 
A já budu v záloze, kdybys třeba někdy měla tendenci na mě (teda vlastně NA SEBE) něco nalepit, tak abych ti to mohla zase připomenout.
 
Tvoje Blecha 🦗“
* * * * * * * * * * * * *
 
A tohle platí pro všechny, koho něco žere.
Nezabíjejme ty blechy, nezabíjejme posly špatných zpráv.
Jsou tady pro nás 🧡
 
Tak carpe diem a see you later, Václava 😘
 
P. S. obrázek blechy jsem sice našla, ale je mi drobet eklhaftní, tak vám posílám z říše hmyzu svůj fotoúlovek ze včerejška, papa 🙂
 
Jo, a jestli vás náhodou taky něco žere, a vy to ne a ne rozklíčovat, jsem vám terapeuticky k dispozici 😎😍
 
 
Tak se mějte famfárově 😉
Václava Chrástková
Kartářka par excellence - Bachově květová terapeutka z přesvědčení - prsenková královna v. z. - žena, která říká, co cítí, lidem, kterých se to týká :) - autorka Programu osobního rozvoje Za měsíc se nepoznáte >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.