HAPPY BIRTHDAY 😷

Jak si člověk dobrovolně komplikuje život

Máte rádi novoroční předsevzetí?

Já ne.

Párkrát jsem si zkusila něco předsevzít, ale nikdy to nevyšlo, tak už to nedělám… Jen vždycky tak nějak rekapituluji…

A aby toho sadomasochismu nebylo v kalendářním roce málo, sem-tam rekapituluji ještě taky u příležitosti svých narozenin 🎂 Nevím, co mě to jenom napadá…

Asi jak stárnu, tak jdu do sebe… 

Ale jak jsem tak viděla svůj letošní narozeninový den, nejsem si úplně jistá, zda mé pojetí směru „do sebe“ je ta nejšťastnější volba.

Koneckonců – nahlédněte sami.

Den předtím

Popravdě – lehce rozložit jsem se stihla již den předem.

Technikálie spojené s nástupem do nové práce mě zcela převálcovaly, připadala jsem si jak úplný neumětel a mé povědomí o mém kýženém přínosu světu a lidstvu se propadlo hluboko do červených čísel.

Můj pocit ze sebe sama vystihla už asi před osmdesáti lety velmi přesně americká spisovatelka Betty MacDonaldová v boží knize Vejce a já slovy: „…vzhledem k dlouhému výčtu svých očividných neúspěchů… bych mohla měřit úroveň své zdatnosti jedině s pomocí studnaře…“ 

Nicméně – snažím se seč mohu nelámat nad sebou hůl, protože vím (nebo si to aspoň namlouvám), že jednou se ta karta přece obrátit musí a já musím nevyhnutelně začít po všech stránkách prosperovat, žejo… 

Den D – úsvit

Tak jsem ve svůj narozeninový den hned po probuzení uchopila karty Bohyní a vytáhla si Lakšmí.

Je krásná.

A pokud to náhodou nevíte, tak zvěstuje skvělou budoucnost.

Fakt!

Koneckonců, píšou to tam, hele…

Takže „jupííííí, paráda, je to tady, hurá“!

Stálo to za to si do těch narozenin počkat…

Hoří!

S nově načerpaným entuziasmem jsem se odebrala do kuchyně za účelem přípravy jídla do práce… a skoro se mi podařilo ji podpálit, páč jsem si nevšimla, že na spodu kastrolku se přichytila korková podložka….

Víte, jak rychle se vznítí korek na elektrickém sporáku?

Asi tak za 20 sekund… 

A víte, jak moc smrdí??

Strašně!

♨️♨️♨️♨️♨️♨️♨️♨️♨️

Tak jsem zlikvidovala tu spoušť, k jídlu si vzala jogurt a odklusala do práce.

Ach jo, ty začátky…

Znáte rčení, že „každý začátek je těžký“?

Jsem pár dní v nové práci a služebně starší mladší kolegyně mě učí technikálie.

Kdo mě znáte, víte, že jsem technicky nezdatná.

Takže po pár dlouhých čtvrthodinách úporného ždímání mozkových závitů stále hledím na jednu tabulku a už si lehce zoufám, neb mi přijde úplně stejná, jako ta předešlá, jenom nechápu, proč jsou dvě.

„Prostě se to tady tak dělá“, dostávám vysvětlení a jsem zralá na silný kafe, ač ho normálně vůbec nepiju…

Z nadbytku adrenalinu vyplaveného touhle informací si odcházím sníst ten jogurt a svůj pracovní elán lehce halím do černého flóru zasmušilosti.

Protože, ač na to možná nevypadám, tak logiku ke svému žití potřebuju. Alespoň elementární. A alespoň někde.

Jak to vidí čerti

No a protože „čert dělá vždycky na jednu hromadu“, tak asi za dvě hoďky volá šéf s informací, že od zítřka opět vítězí roušky a strachy nad zdravým rozumem a pravidelnou pracovní docházkou, a že tudíž až do odvolání zavíráme krám.

No, já nevím jak vy, ale já dokážu si představit i lepší průběh narozenin, třeba nějak takhle…

A co na to karty?

Víte, jakou má výhodu, když je člověk kartářka?

I poté, co upadnu do sebedestrukce typu „všechno je na exkrement“, můžu nakonec po těch kartách přece jenom sáhnout a ujistit se, zda jsem něco nepřehlédla…

Takže, karty moje milované, where are you??

Kupodivu první info, které na mě z tarotu vykouklo, je „neber se tak vážně“.

To sice člověka (teda mě) nejdřív poněkud vytočí, jako že jsem zase podlehla pocitu své vlastní nadměrné důležitosti, ale vzápětí mě to uklidní, protože je zde naděje, že nic se nejí tak horký… ♨️

Na to prostě nezapomenu 😎

A koneckonců – co myslíte, na jaké události se s odstupem času vzpomíná nejlépe??

Jsou to ty, co se táhnou jako karamel, a všechno je sweet, lovely and cute??

Nene.

Jsou to ty, kdy si ráno vytáhnete Skvělou budoucnost, a pak vám málem shoří sporák, máte chuť vrátit svůj diplom či aspoň anulovat maturitní zkoušku, a navrch musíte poslechnout někoho, kdo si myslí, že ví nejlíp, co je pro vás dobré, nechce si to nechat vymluvit a má moc to prosadit.

No to by se z toho jeden podekompenzoval… – tento obrat, který patrně neznáte, používá můj kolega a kamarád v situacích, které si žádají sprostá slova, a on je jako gentleman ze staré školy nechce použít… 😎

Tímto tedy velmi děkuji vám všem za narozeninová přání a opět vás ráda uvidím. A do té doby se mějte krásně ❤️💝💖

P.S. Jukněte na Lakšmí ještě jednou a pořádně. Ona je fakt báječná.

PŘESTAŇTE SI DĚLAT OBAVY.

VŠECHNO BUDE V POŘÁDKU.

Pokud se vám čirou náhodou také cokoliv sype pod rukama, stáhněte si moji Příručku kartářky ZDARMA a zjistěte, co vás zatím ani nenapadlo.

Pokud už ji máte a těch 23 karet Velkých arkán vám už prostě nestačí, nabízím vám Příručku kartářky full version zde >> – všech 79 karet Osho zen tarotu s mými originálními komentáři a spešl losovací stránkou 🤩

No a pro vás, kdo jste pevně rozhodnuti podívat se svému životu na zoubek, mám konzultace, v dnešní rouškové době samozřejmě online.

Tak pa. A dík, že jste 😘 

Carpe diem Václava

Václava Chrástková
Matka tří úžasných dětí - kartářka par excellence - Bachově květová terapeutka z přesvědčení - prsenková královna v. z. - žena, která říká, co cítí, lidem, kterých se to týká :) - autorka eBooku Jak ho nezabít, když pánev je tak blizoučko >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.