Jak jsem se zlobila na Boha 💣😈😈💣

Upřesnění místo prologu

Vlastně se to celé jmenuje „Jak jsem se zlobila na Boha aneb Za sprostá slova se do pekla nechodí“, ale přišlo mi to do titulku moc dlouhý.

Tak to je jen tak pro pořádek 😇

Byť to tak nevypadá, tak nemám vždycky dobrou náladu

Jo, možná se vám to bude zdát divný, ale ani já nejsem tak nějak konstantně stále v dobré náladě. Ano, někdy je všechno OK a moje žití plyne jako na drátkách, ale někdy to dře a bolí a nejde, a to se pak stahuju do sebe a provádím introspekce a dušezpyty.

A to někdy pomůže, a někdy ne.

A když to dlouhodobě nepomáhá, dokážu se i pěkně naštvat.

A je lidskou přirozeností se naštvávat na to, co je po ruce. Takže třeba bouchnu dveřma, nebo odeženu nevinnou mouchu, která se snaží baštit moje nakousnuté jabko, například.

No ale někdy je takovéhle odreagování stále málo, dveře (a moje palce) jsou již zcela okopané, moucha je nejen zcela nažraná, ale stihla o tom jabku zpravit celé svoje příbuzenstvo, já jsem stále v loji a dušezpyty nepomáhají, jsem napnutá jako éčko na kytaře, tak…

…to prostě bouchlo…

„K***a Bože, už mě vážně ne***!!!“ vylítlo ze mě při jedné takové obzvlášť hnusné situaci.

Hned, jak to bylo venku, jsem se chytla za pusu a úkosem pohlédla na ten domnělý obláček, kde obvykle sedává ten usměvavý týpek s plnovousem a laskavě shlíží na naše lidské pinožení. Trochu jsem očekávala varovně zdvižený ukazovák a větu typu „ale dítě, takhle se přece s Bohem nemluví“, ale nic z toho se nestalo.

A všechno bylo jinak

Tak zaprvé tam vůbec neseděl. Stál kousek vedle mě a díval se mi zpříma do očí.

„To ti to trvalo!“ řekl mi.

„Ééé??“ zareagovala jsem inteligentně.

„To ti to trvalo, než ses vyjádřila!“

„Bože, mluvila jsem přece s tebou sprostě. Omlouvám se. Vím, že se to nedělá.“ říkala jsem tak rychle, jak to jenom šlo, a červenala se až na zátylku.

„Ale to je mi novinka, dítě! Ono existuje něco, co se s Bohem, jakože se mnou, nedělá? To mi asi něco ušlo… Buď tak hodná, pouč mě…“

Dusím se ve vlastní šťávě

Kdo mě trochu znáte, tak víte, že na sarkasmus reaguju buď ještě větším sarkasmem, nebo se jdu provinile stydět do kouta.

V téhle situaci jsem se teda začala nenápadně poohlížet po tom koutě, kde bych se mohla začít stydět, ale v prostoru, kde se to celé odehrávalo, žádný kout nebyl.

A jelikož mi míra mojí odvahy nedovolila pomýšlet na nějakou sarkastickou poznámku typu „to je divný, a já si vždycky myslela, že jsi vševědoucí“, jenom jsem stála, mlčela jak ryba a sbírala sílu pohlédnout do těch očí, které mám dojem, že jsou šedomodré.

Ticho se dalo krájet.

Dusila jsem se ve vlastní šťávě a neměla jediný nápad, jak z toho vybruslit.

Je to vlastně jednoduché

„Víš, dítě, mám rád, když jste celiství.

Ne kvůli mně, ale kvůli sobě.

Protože když jste celiství, tak můžete z Celku čerpat všechno.

Ale když si myslíte, že něco do toho Celku nepatří, třeba slova, která považujete za „sprostá“, tak potom se vám Celek nemůže zpřístupnit celý.

Já jsem Celek a vy jste já.

Je to jednoduché.“

Pohlédla jsem do těch hlubokých očí s dovádivými jiskérkami smíchu a přestala se potit.

„Já jsem všechno a mám všechno.

A vy všechno chcete.

Tak vám nezbývá než být jako já…“

mrknul na mě spiklenecky Bůh, nepatrně pokrčil rameny, lehce nadzvedl svou třpytivou řízu, vyšplhal se na ten obláček, kde vždycky sedí, a majestátně odplul.

Za sprostá slova se do pekla nechodí

Nemůžu se zbavit dojmu, že to udělal naschvál.

Aby dostál koloritu, aby usnadnil mojí mysli (nebo nevím čemu) uchopit to, co řekl.

Protože setkání s Bohem může s člověkem zacloumat.

A na nové věci si obvykle potřebujeme zvyknout postupně.

Třeba na to, že za sprostá slova nepůjdeme do pekla, ale do sebe.

Jo, abych nezapomněla – karta pro dnešní den je Duchovní růst.

Tak si ho užijte.

A příště vám napíšu, proč jsem tak dlouho otálela s nabídkou programu osobního rozvoje a proč už vám jednotlivá sezení nabízet nebudu (nebo jenom úplně výjimečně).

Tak pa a pěknej den 😊

Václava 💙

mmch, máte někdy pocit, že máte Blechu na mozku?? Já jo…  A víte co? Ona ta blecha zase není tak úplně špatná. Jen jí nesmíte zlikvidovat hned… 😉😉