Puberta PODRUHÉ aneb Co jsem vám minule neřekla 😎

Tenhle článek je delší než obvykle. Proto vám ho trochu zaspoileruji, abyste věděli, do čeho jdete.

Dnes vám tedy zde

  • řeknu, že vidíte-li rudě, půjde vám cokoliv ztuha, a zvládání puberty zejména
  • rozeberu konkrétně a podrobně karty z minulého článku
  • objasním, že monočlánek s jediným pólem je nesmysl, a co z toho plyne 😊

Poznámka – uvařte si kafe, má to přes dvanáct set slov.  Konec poznámky.

Takže vážení přátelé, minulý týden jsem pro vás, zejména pro ty, s nimiž právě tak nějak neplánovaně bydlí jako další rodinný příslušník puberta, napsala článek. Jmenuje se Puberta 😈 aneb Proč je dobré umět tarot 😇 a přečíst si ho můžete zde >>

Vám, co jste si ho přečetli, děkuji za upozornění, že karetnímu výkladu na palčivé pubertální téma nevěnuji tolik pozornosti, kolik si zaslouží.

Proto jsem se rozhodla rozebrat ho sólo, abyste v tom neměli maglajz.

Bez čeho to nejde

Na úvod každého výkladu samozřejmě musíte položit kartám otázku. A čím podrobněji ji specifikujete, tím výstižnější odpovědi se vám dostane.

Kladení otázek je vůbec samostatná kapitola. Protože správně položená otázka již v sobě obsahuje zárodek odpovědi.

No a když jste – tak jako já při psaní minulého článku – lehce rozjitření pubertálními postoji svého potomka, může se vám stát, že rozklíčování karetního vzkazu vám dá trochu zabrat.

A já jsem nebyla jen lehce rozjitřená. Já jsem viděla rudě a asi proto vám ty karty můžu s nadhledem popsat až teď 😊

Poznámka – výklad karet sobě sama, vidíte-li rudě, není snadný… moje rada zní: jste-li ve vrtuli a hluboký nádech s výdechem pranic nepomáhají, dejte si třeba kousek čokolády nebo se aspoň trochu uklidněte jinak, abyste nakonec kromě dítěte nevystřelili na Mars i ty karty. Konec poznámky

Lehké opáčko – ten karetní obraz vypadal takhle:

Takže copak to tu máme? KAŽDODENNOST – ODPOUTÁNÍ – ZPOMALENÍ

První karta leží ve středu výkladu a zobrazuje téma situace.

Mě karta KAŽDODENNOST postavila nohama na zem tím, že je to energie otevřené srdeční čakry. Převedeno do běžné mluvy – své dítě stále miluji, ať to mezi námi aktuálně třeská jakkoliv. A to je dobré nejen vědět, ale i VIDĚT 😊 Je krásná, žejo?

 

Druhá karta je ta vlevo. Ukazuje stav duše neboli podvědomí.

ODPOUTÁNÍ je o překročení bodu zlomu.

Moje dítě stojí na prahu dospělosti a své doteď nejoblíbenější tričko se žirafkou už zkrátka nosit nebude.

Co bude oblékat, to nevím, a není to důležité. Protože Duše mého dítěte je stále táž, na té se nic nemění.

S těmi novými „oblečky“ se budu muset smířit.

A víte, co je bomba?? Že prát a žehlit si je může už samo, protože UŽ JE VELKÉ!!! Nebo k tomu aspoň směřuje… 😊

Ony ty body zlomu mohou mít i něco do sebe, což??

 

Třetí karta je ta vpravo a je na ní to, co si uvědomuji.

ZPOMALENÍ mě informuje, že snaha o rychlé narovnání situace (z mé strany) bude jalová.

Proč „z mé strany“? To proto, že karty vždy ukazují naladění tazatele, tedy v tomto případě moje. A taky samozřejmě proto, že dítě nic „narovnávat“ nechce, páč je ve svých očích rovné ažaž… 😊

Na doplňkovou DOSPĚLOST koukněte do toho původního článku 😊


PROCITNUTÍ aneb Pár odstavců o tom, kde si my mámy šlapeme po štěstí

Čtvrtá karta je ve výkladu ta dole. Je na ní rada, vysvětlení, nebo první krok.

PROCITNUTÍ mi říká, že „každý je svého štěstí strůjcem“ a od určitého okamžiku zkrátka musím přestat mít potřebu zodpovídat za pocit štěstí mojí ratolesti. Dále pak musím pevně uchopit do svých rukou pocit štěstí svůj, který nesmí být závislý na pocitech štěstí mého dítka.

Jo, je to těžký.

My maminky jsme totiž občas poněkud sebedestruktivní.

Pro jiskérky štěstí v očích svých pubertálních andílků jsme ochotné se rozkrájet na nudličky tak moc, že si ani nevšimneme, že ÚMĚRA JE NEPŘÍMÁ!!! Čili čím více se krájíme, tím méně jiskérky žhnou.

WTF??? A co s tím??

Milé maminky, je to drsný, ale musíme to udělat obráceně. Krájet se co možná nejméně, nejlépe vůbec, a sledovat výhradně jiskérky spokojenosti v OČÍCH SVÝCH.

Jo, je to strašně těžký!!!

Protože jakmile s tím začneme, okamžitě nás převalí pocity sobeckých potvor, nepřejících mrch a bezcitných fúrií, a my budeme mít tendenci se pro svého miláčka nejen nadále krájet, ale přímo atomizovat, protože takhle se cítit fakt nechceme!!

Pro tento případ vám doporučuji mít po ruce panáka něčeho silnějšího než Baileys a chvíli ty tlaky vydržet. Zanedlouho totiž zaznamenáte úplně jiný pocit.

Bude to úleva.

Protože – co si budeme namlouvat – sebekrájení bez viditelného efektu není nic jiného než vopruz.

Gratuluju, konečně vám to došlo. Tak si dejte toho panáka ještě jednoho, tentokrát fakt na zdraví. A kostičku čokolády k tomu, protože tohle bylo opravdu těžký.

A tomuhle procesu říkají karty Procitnutí 😊

 

INTEGRACE a zarputile kladný monočlánek

Pátá karta je ta nahoře a naznačuje, k čemu situace v současném okamžiku vede.

O INTEGRACI jsem psala v předešlém článku, tak se u ní zdržím jen krátce.

Říká se, že Univerzum / Bůh je jenom LÁSKA.

Představuji si to tak, že na nebeské klenbě se všichni jenom radují, všechno je happy a cute.

Ale zkuste si představit, kdyby tahle nirvána zavládla v našich každodenních životech.

Vytratila by se veškerá dynamika.

Lásky bychom si přestali vážit tipuju tak první den odpoledne, páč by byla úplně všude. A nikde by nebylo nic jiného…

Počítám, že i ti nejodolnější z nás by se zbláznili nejpozději do týdne.

Jen si to představte:

  • už v půl šesté ráno se na vás široce usmívá prodavačka v sámošce
  • ta protivná důra z účtárny se s vámi objímá při každém setkání
  • soused, jemuž jste opravdu nechtěně lehce ťukli jeho zánovního bavoráka, je samý cukrblik

Prostě soooo sweeeet úplně všude. Žádné problémy, nic k řešení, jenom eden.

Hrůza.

Na tohle nejsme nastavení. Tedy většina z nás. Ke svému žití potřebujeme polaritu. Nebo jste snad viděli monočlánek, který má jenom kladný pól? Mezi čím by ty elektrony asi tak běhaly, co??

Promiňte, teď jsem se nechala trochu unést… 😊

Chci tím říct, že každý správný monočlánek (to je ten, který když nový dáte do baterky, tak ta baterka svítí) má póly dva, plus a minus.

A i každé dítě, nejen pubertální, má póly dva. Je buď milé, nebo protivné, žejo.

A – přiznejme si to na rovinu – i každý z nás dospělých má póly dva. Jejich charakteristiku si doplňte podle sebe…

No a když se vrátím k tomu monočlánku – bez toho druhého pólu se zkrátka žádná baterka nerozsvítí. A bez druhého pólu našich dětí (zarytě označovaného jako záporný) se ani nám rodičům nerozsvítí.

Proto je i záporný pól dobrý.  A proto je INTEGRACE nutná.

Jak se to pozná

Samozřejmě se mnou nemusíte souhlasit. Nemusíte přijmout nic, co přijmout nechcete.

Ale můžete to zkusit.

Jo – a jak poznáte, že se vám integrace aspoň některé části záporného pólu vašeho robátka povedla?

To je jednoduché. Přestane vás to prudit 😊

A budete vědět, že své dítě milujete i tehdy, když vás nepříčetně štve.

A to je very good feeling…

Doslov

Tak koukám, že to zas tak krátký nebylo.

Prostě miluju karty!!

Neříkala jsem to už?  Asi jo…😊

Koneckonců o jejich (a mých 😊) kvalitách se můžete snadno přesvědčit sami:

Pro začátečníky a ty z vás, kteří si stále ještě nejste jistí, jestli si z vás jenom nedělám bohapustou srandu, mám eBook ZDARMA >>

Pro odhodlané kartomily mám všech 79 karet Osho zen tarotu s mými neopakovatelným komenty zde >>

A kdo se chcete na vlastní uši přesvědčit, že „to bude fungovat“ i na vás, klikněte zde >>

 

Carpe diem  Václava

 

Václava Chrástková
Matka tří úžasných dětí - kartářka par excellence - Bachově květová terapeutka z přesvědčení - prsenková královna v. z. - žena, která říká, co cítí, lidem, kterých se to týká :) - autorka eBooku Jak ho nezabít, když pánev je tak blizoučko >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.