Není důležité, co znamená ML.
Důležité je, že zaseknutí znamená překážku.
Nevím, jak to máte vy, ale já překážky skoro až nemám ráda. Popravdě – dost mě štvou.
A úvahy na téma, že jejich překonávání přispívá k osobnímu rozvoji (formulováno doslova takto), mě přímo ser… – pardon, dráždí.
Dnes ráno jsem brouzdala Facebookem a viděla tam opět kopice užitečných projektů.
Tu jedna šikulka udělala z panelákového balkonu funkční záhumenek, tenhle zase zprostředkovává zaměstnání, a tamti distribuují čerstvý domácí chléb až na zákazníkův práh, stačí vyplnit objednávku na webu.
Převalena touto mohutnou vlnou nejrozmanitějších online aktivit jsem se (opět) zeptala sama sebe, čím mohu přispět já.
Co já vám mohu poskytnout z toho, co se na netu zatím nenabízí?
Na okamžik jsem (už po několikáté) propadla obavě, že jako kartářka prostě nemám šanci.
Karty (se) učím 20 let a online kurz z nich prostě neudělám.
Ne že by to technicky nešlo, ale instantní vědomosti vám nic nepřinesou, a na zprostředkování prožitku mi chybí osobní kontakt.
Myší vám ruku na rameno zkrátka nepoložím a kapesník vám taky nepodám. A věřte mi, že obojí je občas třeba☹
Své milované bachovky vám sice můžu rozesílat poštou, když napíšete HELP, POTŘEBUJU KRIZOVKU (mailem nebo smskou 😊), a to opravdu dělám, ale to je drobet jako plivnutí do moře.
Takže tudy cesta nevede.
A pak mě to napadlo.
Napadlo mě, co vám mohu a chci předávat svými články.
To, pro co si chodíte na individuální sezení.
Je to schopnost svlékání kůže!!!
Pro hady je to přirozené. Tak proč to neuchopit stejně?
No a Vesmír ihned vyzkoušel, jestli TO, CO VÁM CHCI PŘEDAT, sama ovládám.
Jestli jsem jako vy, kteří zásobujete z balkonu svou vlastní kuchyni, vy, kteří jste úspěšně pomohli druhému najít práci, nebo vy, kteří zaděláte těsto na chléb či sednete s ještě teplým pecnem do auta pokaždé, když pípne objednávka.
Protože nechci kázat vodu a pít víno. Musím přece sama umět to, co vám nabízím, žejo!
Takže rekapitulace:
Dnes ráno se mi seknul ML. A měla jsem s ním dnes opravdu rozsáhlé plány! A pak „login“, klik a… nic ☹
Jasně, že jsem měla tendenci zase vidět rudě, vztekat se a nadávat.
A pak jsem tuhle kůži ze starých vzorců svlékla.
Jako had.
Protože to je jenom předsudek, že on umí a my ne 😊
Prostě když program nejde, tak nejde, nohu za krk si kvůli tomu dávat nebudu.
Zkrátka jsem neměla nic dělat s ML.
Měla jsem si uvědomit, co vám mohu nabídnout a jak.
A měla jsem si vyzkoušet, jestli to tak sama mám.
Měla jsem napsat tenhle článek.
Jako orákulum 😊
Víte, co je orákulum a jak funguje?
Wiki říká, že je to věštba, ale já bych se spíš přimluvila za slovo vhled. A ten se vždycky hodí.
Může se totiž stát, že s vámi právě nebudu na drátě, když budete zrovna potřebovat svléknout svoji starou kůži – přece jenom nejsem stonožka.
Tak v tu chvilku, kdybyste se náhodou s tím svlékáním někde zasekli, koukněte do mých článků.
Nemusíte číst všechny, nějaký si vyberte.
Ten vhled pro vás tam bude!
A pak mi napište, jak vám to šlo 😊
No a kdybyste to svlékání staré kůže plánovali tak nějak dopředu a chtěli helfnout, nebo případně něco doladit, ozvěte se 😊
Carpe diem ♥ Václava
P.S. Množí se dotazy, co se skrývá za zkratkou ML. Je to PC program mailerlite 😊